Společenskou pověst je třeba udržovat každým rokem

Osobní nasazení nejvyšší možné kvality (a hlavně kvantity) úklidu v časech vánočních, je jistě jedním z prvotních a zároveň také zásadních náležitostí, které ovlivní budoucí pověst každého občana ve svém okolí na další rok

, neboť co soused vidí uklizené, o tom se nezmíní, ale jen co má člověk 15. prosince nakřivo rohožku před dveřmi nebo (nedej bože) třeba prach na schránce, je takřka zákonem, že pošramocenou pověst u partají, jako bordeláře nejvyššího ražení lze vyžehlit jen opakovaným drhnutím schodů nebo (a osobně tuto variantu považuji za progresivnější a zároveň příjemnější) návštěvou sešlosti dam staršícho věku při sobotním zametání chodeb (kde spíše nejde ani tak o to zamést chodbu, jako si báječně zanadávat, že “ten harant odvedle zase přinesl domů toho křečka, co už ho dvakrát utopili” a “že domovník ve čtvrtek v sedm ráno kouřil před vchodem a ještě k tomu šel pro dvě dvanáctky do obchodu) a to s lahvinkou medoviny či něčeho ostřejšího (púvodní předpoklad a koncepce vaječného koňaku vzal za své v momentě, kdy jsem o velikonocích měl tu čest poznat sousedky u láhve (čti demižonu) slivovice).

Návštěva takové sešlosti vyžaduje nejen silnou psychickou přípravu ale rovněž i pevné zdraví hepatocytů, protože ty jsou zvláště zatěžkávací zkouškou v poměru se zkušenými a životem ošlehanými klebetnicemi našeho činžáku.

Psychickou přípravu absolvuji rok co rok mlácením hlavy o stěnu, proč já blbec tento rok rohožku raději neschoval, případně ji úplně nevyhodil. V momentě kdy dojdu k faktu, že bych stejně nevyleštil dveře, případně nenablýskal zvonek je míra přípravy naprosto kompetentní k ráznému vyjití do útrob hlasitého šepotu chodeb činžáku.

Letos jsem se dozvěděl, že jsem byl prvním podezřelým v pátrání našich partají po osobě, která zničili kliku od umývárny (ačkoliv jsem se o existenci umývárny dozvěděl právě v tento okamžik) a také, že jsem zprznil zahrádku jedné z přítomných dam (fakt, že jsem na den matek utrhl pofidérní tulipán před domem jsem rázně popřel s poznámkou, že jsem milovník tulipánů).

Inu přátelé, má pověst pro příští rok jako spořádaného člověka je i pro příští rok zachráněna a v absolutním klidovém stadiu jsem se rozhodl že pro příští věky rohožku zruším a na vztek sousedovi budu používat jeho.