Kostel na Sv. Kameni – zničen, zdemolován
Původ poutního místa Svatý Kámen sahá do 1. poloviny 16. století. Podle tradované legendy se kolem roku 1500 nedaleko Rychnova na velkém balvanu zjevila malým pasáčkům Panna Maria Sněžná. Pověsti o tomto podivuhodném zjevení vedly v 17. století až k založení poutního místa. To získalo postupem času velké množství příznivců z obou stran hranice a přistoupilo se tak ke stavbě velkého barokního kostela. Původní stavba se ovšem protáhla až do 18. Století, neboť vzhledem k velké oblibě začala stavbu financovat i braniborská kněžna a vedle kostela tak vznikl i malý klášter a kaple, postavená nad pramenem s léčivou vodou.
Pokojnou duchovní službu však narušil komunistický převrat. Ještě těsně po únoru 1948 se konala na Svatém Kameni poslední pouť. V průběhu této poslední poutě měl být také zatčen státní bezpečností farář, sloužící mši, a to přímo v kostele.Byl však včas varován a po kázání odešel rovnou za sakristie přes hranici do Rakouska. O rok později již komunisté klášter zrušili a kvůli stavbě hraničního pásma také uzavřeli.
Areál kostela i kláštera, včetně hospodářských budov patřících klášteru čekala postupná devastace. Nejprve se do kostela nastěhoval státní statek, který měl v kostele sklad, v zimě sloužil kostel k ustájení ovcí. Po velkolepé stavbě hraničního pásma byly objekty obsazeny vojskem pohraniční stráže. Kostel tak začal sloužit jako sklad ostnatého drátu a pletiva na ženijní zátarasy. Věž kostela pak posloužila jako pozorovatelna a hláska. Štukovou výzdobu, malby i řezbářské práce v kostele začali využívat vojáci jako střelecké terče. Veškerý barokní mobiliář byl v padesátých letech rozkraden nebo zničen. Zachráněny byly pouze varhany, které byly převezeny do Českých Budějovic. Klášterní budovy - ambity a budova s celami řeholníků byly v průběhu dvaceti let devastovány, až se přistoupilo k jejich úplné demolici během70. a 80. let. Z původního kláštera tak nezbylo zhola nic. Ještě před tím však byly zdemolovány a odklizeny hospodářské budovy naproti kostelu.
V 80. letech minulého století se stal předmětem jednání o totální demolici dokonce samotný kostel. Díky sametové revoluci k demolici naštěstí nedošlo.
Vladimír Maryška
Výběr z hroznů aneb kandidáti na hejtmana
Krajské volby nás čekají sice až na podzim, přesto jde vidět, že ve stranách to už vytrvale vře. Stranické primárky jsou v plném proudu a uvnitř stran nejspíše probíhají i intenzivní debaty o tom, co nabídnou nám – voličům.
Vladimír Maryška
Jedna demokracie
Demokracii známe. Tvrdíme o ní, že je jediným prostředkem pro svobodný život. Tvrdíme to však nebo si za tím skutečně stojíme? Nebo ještě jinak, chceme si za tím stát? Chceme se postavit rovně za svůj názor a obhajovat jej, nebo se raději v diskuzi s rozličným názorem podvolíme, protože nemáme dostatek argumentů? Podvolíme se proto, protože je dnes módní „nemít“ názor?
Vladimír Maryška
Ludgeřovice, brána do českého Slezska
Není zase tak mnoho míst, která v české historii prodělala tolik zajímavých událostí a přechodů z jednoho státu do druhého jako je dnešní české Slezsko a jeho specifická část – Hlučínsko.
Vladimír Maryška
Vraždy na hranicích zakázaného pásma?
Komunistická moc ve své zvůli vytvořila za 40 let své existence na hranicích téměř nepřekonatelnou železnou oponu – systém důmyslných pastí a hradby, přes kterou bylo jen stěží úniku. Československa se tak stalo jedním velkým vězením totality.
Vladimír Maryška
Několik tipů jak si okořenit nákup vánočního stromu
Koupě vánočního stromu, to je proces velmi náročný a zodpovědný. Poučoval jsem svou rodinu při nedělním obědě, když jsem se dozvěděl, že letošní nejdůležitější úkol vánoc (tedy krom zvonění o štědrém dnu) mám na starost já.
Vladimír Maryška
Lži, nesmysly a fabulace, o čem myslíte, že mluvím?
Tak se mi dnes do rukou dostal program ČSSD do krajských voleb v Moravskoslezském kraji. Musím uznat, že jsem chvíli přemýšlel, jestli je to sabotáž nějaké pravicové strany nebo čirá blamáž ČSSD.
Vladimír Maryška
Hranice se železnou oponou
Železná opona – symbol oddělení dvou světů, kterou lidé znali dříve jen z divadla. Stala se však i pojmem pro rozdělení Evropy. Naši hranici začala lemovat od začátku padesátých let, kdy pokyn k její výstavbě zadal ústřední výbor komunistické strany vyhláškou o zřízení hraničního pásma a zákonem o ochraně státních hranic.
Vladimír Maryška
O lidském odpadu a pederastních orgiích
Tak jsem se v posledních dnech dozvěděl, že jsem nejen lidský odpad, ale i produkt špíny, sociální izolace a zejména společenské degenerace.
Vladimír Maryška
„Basaprojekt“ – sídlo mocných
Na začátku šedesátých let vyrostl v obci Vystrkov, na břehu Orlické přehrady, monumentální komplex několika vil a luxusního hotelu. Neměl však sloužit veřejnosti, ale nejvyšším komunistickým činitelům k rekreaci. Před veřejností měl být naopak přísně utajen.
Vladimír Maryška
Jak KSČ (NE)dodržovala své sliby
Lháři, lháři, lháři. To je a byla KSČ(M). Staré struktury tady pořád zasévají jakýsi světonázor, jak bylo za socialismu strašně dobře – všichni měli práci, bla bla bla...
Vladimír Maryška
Podnikáme v Česku - papír za papírem
Vydělávat sám na sebe, být nezávislý a pánem svého času, stejně tak jako svých, je to však tak jednoduché? Stačí v průměru pouhých třicet papírů !
Vladimír Maryška
Přidávám svou rezignaci.
Byl jsem jeden z těch, kteří upřímně podporovali stávají politickou reprezentaci, byť samozřejmě s výhradami. Byl jsem jeden z těch, kteří si přáli, aby správu této země převzala pravicová vláda. Nyní jsem jeden z těch, kteří vládu vyzývají k rezignaci.
Vladimír Maryška
Grunt – tragédie v pruském Slezsku
„Editko, domov neprodávej, nevíš, kdy budeš nucena utíkat z města. Máš se kam vrátit. Je tu studna, zahrada, zbyl ti i kousek pole na brambory a zelí. Není psáno, že vždy bude dobře. Svět se může změnit, ale ty tu máš vše, co potřebuješ k životu. Ze svého tě nikdo nevyhodí a země má vědomí, je živá. Půda tě umřít nenechá.“ To byl hlas Editiny matky, v knize Grunt Anny Malchárkové. Hlas, který nebyl vyslyšen u mnoha dětí hlučíňáků – zvaných také „prajzáků“, obyvatelů kousku země na hranicích s Polskem, historicky zcela vykořeněným a specifickým regionem bývalého pruského Slezska.
Vladimír Maryška
Nový předsedou EP je Schulz a mě se chce blít.
Jak již ráno informovaly leckteré internetové zdroje, novým předsedou Evropského parlamentu se stal eurosocialista Martin Schulz.
Vladimír Maryška
Hledá se blog...
Už nevím jak je to dávno, ale četl jsem nějaký ten pátek zpátky na blogu iDnesu, krásnou báseň o lidském životě a pozdním stáří, lidském umírání... Pamatuje si ho ?
Vladimír Maryška
Čtvteční zamyšlení aneb, kdo to vlastně řádí na tom východě ?
Tak jsem v posledním týdnu opět četl nespočet čláků o tom, jak jsou Češi a Bulhaři tendečními a rasistickými národy. Prakticky nic nového. Ovšem poslední z článků pana Víta Hassana ve mne popudil hluboké zamyšlení...
Vladimír Maryška
Číselná bilance obětí komunismu
Číselná bilance obětí v celosvětovém rozsahu, kterou zde předkládáme, představuje pouze minimální přibližné počty a ukazuje na závažnost této otázky.
Vladimír Maryška
Vyšlo první číslo antikomunistického časopisu Kladivo na bolševika
Vážení čtenáři blogu iDnes, dovolte mi prosím oznámit Vám, že s podporou europoslanecké frakce Evropských konzervativců a refomistů (EKR), vyšlo v těchto dnech první číslo antikomunistického časopisu "Klaboš".
Vladimír Maryška
Komunistický režim zničil českou přírodu...
"Krize je příliš hluboká a zasahuje všechny důležité oblasti bez výjimky. Rozhodně uděláme vše pro to, aby se věci pohnuly, aby se dosavadní růst devastací a znečištění zastavil". Tak v březnu roku 1990 začíná vůbec první ministr životního prostředí Bedřich Moldan zprávu o stavu životního prostředí, tehdy ještě v Československé federaci.
Vladimír Maryška
Proč je potřeba komunisty zavírat...
Dnes jsem se na blogu setkal v diskuzi pod článkem jež pojednával o Voskovci a Werichovi a jejich faux pas o Ukrajinském hladomoru s člověkem, před kterým se musí, dovolte mi to tvrzení, každý každý slušný občan tím nejsprostším způsobem uplivnout. Jeho přezdívka je "kaktusak".
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 33
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2161x