Přidávám svou rezignaci.

Byl jsem jeden z těch, kteří upřímně podporovali stávají politickou reprezentaci, byť samozřejmě s výhradami. Byl jsem jeden z těch, kteří si přáli, aby správu této země převzala pravicová vláda. Nyní jsem jeden z těch, kteří vládu vyzývají k rezignaci.

Odmítal jsem demagogii sociální demokracie i komunistů o lepších zítřcích, v nichž „zdroje jsou“ a „dluhy se neplatí“. Přál jsem si nastartování efektivních reforem a nový vítr v politické reprezentaci.

Jak jsem se však mohl během dvou let přesvědčit – dluhy se platit nemusí. Řecko jasně prokázalo, že pod vedením kryptokomunistické socialistické vlády se prostě dluhy platit nemusí.

Co se týče reforem, čekal jsem úplně nový systém správy důchodového pojištění a důchodového systému jako celku, zcela nový nápad, jak se dá financovat tak problematický sektor rozpočtu. Dočkal jsem se ovšem administrativního nesmyslu, v němž nic nového v podstatě není a nic se neřeší. Nevím, jestli to vláda udělala proto, že se tak moc bála, že by veřejnost prostě nepřijala něco tak zásadně nového, nebo jen proto, že neměla dostatek nápadů.

Karla Schwarzenberga jsem respektoval, není to sice úplně můj šálek kávy, ale respektoval. Dočkal jsem se spícího knížete v zahraničí.

Věci veřejné jsem považoval za něco ještě neuvědomělého, s tím, ž časem se to snad srovná – výsledkem je maglajz, který nemá co pohledávat ve stranickém systému.

Inu, jsem ve fázi, kdy podporuji předčasné volby – proč pořád někomu vysvětlovat, že je to prospěšné a pro budoucnost nezbytné? Ať tedy sociální demokracie ukáže, jak umí zacházet s veřejnými prostředky a jak dokáže zajistit sociální jistoty a prosperitu.

Jsem pro předčasné volby.